Biometan je jedním ze zdrojů kriticky důležitých pro českou energetickou transformaci.
Tento obnovitelný zdroj energie má stejné chemické složení jako zemní plyn, což mu umožňuje ho snadno nahradit ve všech stávajících technologiích bez nutnosti rozsáhlých úprav nebo investic.
Výjimkou nejsou ani kogenerační jednotky, které díky využití tepla dosahují energetické účinnosti i přes 90 %. Ty dnes většinou spotřebovávají zemní plyn, ale v budoucnu budou využívat mix plynů, jehož součástí bude právě i biometan, syntetické plyny, nebo třeba vodík.
V České republice funguje zhruba 600 klasických bioplynových stanic, ale pouze osm z nich produkuje biometan. Další dvě výrobny se nacházejí v čistírnách odpadních vod v Havlíčkově Brodě a Praze. Významný rozvoj tohoto sektoru nastal až po roce 2023, kdy byla vyhlášena provozní podpora ve výši 60 miliard korun.
Podle analýzy CZ Biom by biometan z domácí výroby mohl do roku 2030 nahradit až 20 % zemního plynu.
Největším producentem v Česku je skupina EFG, která provozuje dvě výrobny a plánuje dalších sedm. V roce 2019 otevřela první tuzemskou výrobnu v Rapotíně na Šumpersku. Ta se stala průkopníkem nejen v dodávce biometanu do plynovodní sítě, ale také ve využívání zbytků z gastroprovozů, obchodů a domácností pro jeho výrobu. EFG v rámci projektu Třídím gastro vytvořila v regionu sběrný a svozový systém. Tímto způsobem se odpad, který by jinak skončil na skládce, mění na užitečnou energii.
V Rapotíně se z bioodpadu vyrábí bioplyn, který se následně v kogenerační jednotce mění na elektrickou energii a teplo. Zbylý bioplyn se upravuje na biometan a vtlačí do plynovodní sítě. Objekt tak ročně zpracuje asi 30 000 tun odpadu a produkuje energii pro 2 000 domácností.
Využitelný bioodpad tvoří až 30 % směsného komunálního odpadu. Česká republika tak ročně vyprodukuje 2 miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což představuje potenciál pro vznik až 66 odpadářských bioplynových stanic.